MP3 a DJové

Poslední dobou se v době digitálního věku často setkávám s DJi, kteří hrají z cédéček nebo počítače a kdy jejich MP3 soubory mají velmi nízkou kvalitu. Přestože typický posluchač na živém vystoupení kvalitu nějak neřeší, pro ostatní DJe to může být utrpení. Rozhodl jsem se tedy, že se trochu pokusím tuto problematiku osvětlit a nastínit některé pojmy a zásady, které se v nepsaných pravidlech mezi DJs dodržují.

Žádný učený z nebe nespadl a i já jsem kdysi používal špatně zkompresované MP3 soubory. Když totiž MP3ky začínaly, každý byl z kompresní kvality i ztráty mile překvapen. Ze začátku se prosazovala komprese 128kbps, což je pro poslech hudby dostačující, nicméně na profesionální účely a pro DJing zcela nepřípustné. Pojďme se na to společně vrhnout pěkně od začátku.

Budiž MP3...

...řekl si v roce 1991 Fraunhofer Instutut Integrierte Schaltungen (IIS) a byla MP3ka. Spoluprací s University of Erlangen se rozhodl vytvořit kódovací schémata zvuku pro budoucí využití v digitálních telekomunikačních a rozhlasových službách (Eureka 147, DAB radio). V roce 1991 bylo uveřejněno nejvýkonnější kompresní schéma Layer III, které bylo v roce 1992 v rámci MPEG 1 (Moving Picture Experts Group) schváleno jako ISO standard. Layer III je také součástí audio specifikace MPEG 2 standardu, který byl schválen od roku 1994. V posledních letech se na i-netu objevují různé programy (encodery), které vytvářejí zvukové soubory dle specifikace MPEG 1 (2) Layer III (MP3). Tyto encodery se však výrazně liší kvalitou výstupního souboru, proto se autor rozhodl, že objasní základní problémy spojené s MP3 a vyloží základní pojmy ztrátové komprese pomocí Layer 3 technologie a případně doporučí nejvhodnější postupy při tvorbě MP3ek.

(částečně převzato z http://home.zcu.cz/~mtoman/)

Jak komprese funguje?

Tato kompresní metoda laicky řečeno využívá nedoslýchavosti lidského ucha některých frekvencí. Celý proces je poněkud složitější, nicméně se zakrývají frekvence, které lidské ucho neslyší a ty které ano, jsou překrývány (maskovány). V zásadě se formát snaží při kompresi co nejvíce přiblížit originálnímu zvuku. Následkem toho je MP3 formát zhruba o desetinu menší, než jeho originální CD kvalita (44100KHz, 16bit, stereo).

Kvalitu a hloubku komprese jsme schopni vybrat z nejčastěji používaných kvalit, kterými jsou 128, 192, 224, 256 a 320kbps (kilobitů za vteřinu). Menší (ač možné) kvality jsem z praktické nepoužitelnosti pro naše účely ani neuváděl. Ty se však při kompresi dají zvolit také. Je více, než očividní, že čím vyšší datový průtok, tím vyšší bude výsledná kvalita souboru, ale také velikost.

Jak můžete sami vidět, datový tok je přímoúměrný výsledné velikosti, tzn. že výsledná velikost například 128kbps MP3 je dvojnásobná průtoku 256kbps. Tímhle vším ale šou rozhodně nekončí.

CBR, VBR - kdo se v tom má vyznat

Do této chvíle jsme se bavili po celou dobu o tzv. CBR MP3. CBR je anglická zkratka Constant BitRate, což v češtině znamená konstantní (stálý) datový tok. To znamená, že za každou časovou jednotku má MP3ka vždy stejnou hodnotu bitrate a tedy i velikost takového úseku je vždy stejná. Proto se dají CBR MP3 počítat.

Ne tak je tomu však u VBR MP3. VBR je zkratkou Variable BitRate, což přeloženo vyjadřuje proměnný datový tok. Pro VBR MP3 platí téměř stejná pravidla, jen za jednotku času není možné vždy jednoznačně určit aktuální datový tok a tedy i velikost úseku. Proč? Je to prosté. Takováto MP3ka je kompresována v závislosti na rozložení frekvencí a celkového stavu zvuku v časovém úseku. Pokud je tedy potřeba přidat více datového toku, přidá se a pokud je zase třeba ubrat kvůli ušetření velikosti, tak se ubere. My jako uživatelé jsme schopni vybrat namísto přesného datového toku (který je automaticky vypočítáván) pouze žádanou kvalitu. Ta je značena čísly od 0 do 9, přičemž 0 je nejlepší a 9 nejhorší výslednou kvalitou a tedy i velikostí. Celý proces je počítám pomocí složitějšího algoritmu. Ve výsledném zvuku je datový tok neustále v pohybu a nelze jej přesně předem vypočítat.

MP3 + DJing a můj názor

Neštěstí v DJingu ve spojení s MP3 soubory spočívá v nedostatečné informovanosti některých DJů. Můžeme se dohadovat jaká je přípustná hodnota pro živé vystoupení, názory na tuto problematiku jsou však různé. Já osobně velmi striktně používám formát MP3 320kbps CBR a v případě nouze pak 256kbps. Ostatní datové toky včetně využití VBR zavrhuji. Proč? Datový tok pod 256kbps jednoduše na mé domácí aparatuře slyším. Komprese je pak pro mé ucho patrná jako tupý zvuk připomínající muchlání igelitového sáčku. Čím menší je datový tok, tím více ubývá vyšších frekvencí a hudbu to tím kazí (snižuje se hlasitost a ubývá výšek). A proč ne VBR? Důvody mám dva. Pokud použiji MP3 jako datový soubor a ne audio stopu, pak nemám 100%ní jistotu, že mi takový soubor veškeré CD přehrávače přehrají. Nechvalně známý je na takovéto případy digitální gramofon Technics SL-DZ 1200, který má s těmito typy souborů velmi vážné problémy. Druhým důvodem je pro mě mé osobní přesvědčení, že u VBR nikdy nemám jistotu, jak kvalitní každý úsek bude. Někdy se mi totiž stalo, že v určitém úseku byla kvalita nedostatečná i při nastavené vyšší kvalitě.

Jako vždy - nikomu mé názory nevnucuji. Ať si udělá obrázek každý sám. Nejlepší cesta jak se o MP3 dozvědět co nejvíce, je zkoušet si kompresovat a poznávat rozdíly. MP3 je formát určitě na nějakou dobu do budoucnosti a v době digitální revoluce (zejména v DJingu) je myslím velmi na místě, aby DJ o MP3 věděl co nejvíc. Posluchačům pak přinese vedle kvalitního setu také kvalitní zvukové podmínky pro poslech, což by měla být u DJe samozřejmost, která DJe ve své podstatě dělá i zvukařem.